GalerieKnihovnaSkupina
 
Parta srabů drží řadu,
říkají si armáda.
Seřazení do falangy,
si v mlze dýchaj na záda.

Prudce se zachvěje zvlhlá půda,
i nohy zkřehlých žoldnéřů,
ti jsou jen zděšeně přikrčení,
za hradbou ze štítů a pukléřů.

Kdesi v dálce se rozezní bubny,
zlověsně, děsivě, rychle a prudce,
šíří se rytmus chladný a zrůdný,
co strachem naplní každé srdce.

Do toho všeho se mísí řev,
do mozku bodá jak ledové nože.
Jak Ďáblův hlas a Smrti zpěv,
se zarývá hluboko do lidské kůže.

Opar houstne a z jeho středu,
vybíhají postavy,
žoldáci, kteří stály vpředu,
prchají pryč ze řady.

Za nimi další, jak oddíl kuřat,
zdrhá a myslí na odvetu,
Smrt se jim ale zakousne do zad,
když vklouzne jim čepel do hřbetu.

Svět bude chudší o bandu srabů,
jenž nepozají co je čest.
Pokud máš chcípnout, chcípni se ctí
- nejlepší cestou ze všech cest.

Přidat komentář
 Jméno
 E-mail
 Vzkaz