GalerieKnihovnaSkupina
 
Kráčím lesem do lesa skřítků,
co jsou pří hnusní a špinaví,
a každého, kdo vstoupí na jejich území,
nemilosrdně popraví.

Každého kdo, vstoupí do jejich království,
polapí tihle raraši,
jitrnice ze střev mu nadělají,
mozek pak půjde na kaši.

Jitrnice ze střev nadělají,
kůži pak natáhnou na buben,
zkrátka jen sebevrah vstoupí tam do lesa,
pak už se težko prchá ven.

Jen sebevrah vstoupí do křovisek,
a půjde skrz bodavé trní,
doufám, že najdu je dříve než oni mne,
že najdu místo kde chrní.

Doufám, že najdu je dříve než oni mne,
už musím být blízko, zdá se mi.
Budou tam opodál na velké mýtině
kde probleskují plameny.

Při pohledu za stromy na velkou mýtinu,
snad každého srach uchopí,
když všimne si kruhu, co tvořen je totemy,
z lidských hlav nabodlých na kopí.

Když všimne si kotlů a panví obřích,
těžko si v klidu oddychne,
když uvidí, ucítí, v hrncích rezavých,
vařit se cosi pochybné.

Když uvidíš tyhle žravý potvory,
vysoký dvě až tři stopy,
rychle utíkej pryč z jejich území,
co stačí ti síly a boty.

Přidat komentář
 Jméno
 E-mail
 Vzkaz