GalerieKnihovnaSkupina
 
Vrčí na sebe jak dva psi
a jeden z nich je vlkem
pro něco vrčet je věcí cti
a tomu druhému to leze krkem
ježí srst a zuby cení
sem tam štěknou občas zavyjí
vím, že k ničemu to není
a nebude ani když se zabijí
psa jsem měla kdysi ráda
než mi srdce zuby potrhal
od vlka mě čeká mnohá zrada
přesto na měsíc s ním vyju dál
někdy sice zuby vycení, ale nehryže
svou divokostí strach mi nahání
pak zas měkkým jazykem mi ruce olíže
jednou poslechne své krve volání
odběhne za svou vlčicí
zůstanu vkotci zavřená
se mnou hlídací pes vrčící
dobře vím co to znamená
přivykat vlčí volnosti
dělat si co chci a ne co musím
přitom mít omezené možnosti
pro chvíli štěstí peklo zkusím

Přidat komentář
 Jméno
 E-mail
 Vzkaz