GalerieKnihovnaSkupina
 
Dědictví vzpomínek v rukou mých
Slyším Tě vyslovit mé jméno
Téměř vidím tvůj úsměv, slyším smích
Cítím teplo objetí Tvého.
Ale nic než ticho tu už není…
Bylo to naše rozloučení?

Sladký miláčku, nebuď tak ustarán,
Vidím že v Tvých očích žal se zračí
Ne, nejsi tím, kdo na světě je sám
Ačkoli ten pocit máš a v mysli Tě to tlačí.

Nikdy neměla bych pomyšlení
Že tak brzo přijde dnešní den
Neměli jsme žádný čas na rozloučení
Jak svět si takhle dál může běžet jen?!

Je mi líto, že bortí se Ti svět.
Během těchto nocí budu Tě sledovat..
Odpočiň si, jdi spát, a to třeba hned
Protože můj milý, jestli mě máš rád….

…tak tohle není naše rozloučení.
Není naše rozloučení…

Přidat komentář
 Jméno
 E-mail
 Vzkaz