GalerieKnihovnaSkupina
 
Když se dokonalost vadou stává,
a jedinej jsem vadnej,
když přestávám nacházet potěšení,
důvod pro perfekci - žádnej.

Koukám už jenom na slabosti
v pošetilém davu,
a za dveřmi s nápisem "zdravý rozum"
střežím si svojí hlavu.

Hlavu co nezná jinou pravdu,
než kterou sama zrodí,
hlavu co s polu se střídmostí
tě do prospasti shodí.

Co staví zeď a káže zříct se
hříšných radostí,
které nepřísluší dokonalým
a jejich hrdnosti.

Pak už nezbývá než jen doufat,
a svoje srdce zmrazit,
a čekat, že dočkám se konečně někoho,
od koho nechám se zkazit.

[i]Inspirováno... Někým[/i]

Přidat komentář
 Jméno
 E-mail
 Vzkaz