GalerieKnihovnaSkupina
 
svařený balzám na duši
kolem tma
a zastavený tikot hodin
dřevěnou truhlu
otvírej se mnou
za absolutního ticha
které ti rve spánky
a pokouší se vbelhat
do naší rozbouřené
existence
v koutě
schovaný za svící
se stáčí stín
spředený do pavučiny
minulosti
ráno je ztracené
v záchvěvech prachu
tak nezoufej -
noc tiše našlapuje
kolem nás
a chrání a obelhává
tohle prudké ticho
ve kterém jsme si
vědomě naschvál ustlaly
cihlová brána
za kterou mnozí položili
život
je odrazem naší vděčnosti
že ještě
že ještě máme proč žít

Přidat komentář
 Jméno
 E-mail
 Vzkaz