GalerieKnihovnaSkupina
 
Starci vypráví příběhy, bardové pějí,
o místě kde se prý zázraky dějí,
o místě, kde se prý hvězdy rodí,
odkud plují v dílky jak elfí lodi.

Ráno prý louky jak zrcadlo září,
horké paprsky tančí ti na ztuhlých tvářích,
voda jezerní září jak půlnoční nebe,
chladná rosa v trávě jak kamení zebe.
Okvětní lístky květin jak pestré látky,
jsou tam, kde jaro, slaví své svátky.
Kde vítr jen lehce a pomalu vane,
kde není co bylo, jen co se stane.

Tam květy prý nespí, když temná je noc,
v tu chvíli je prostoupí kouzla a moc,
v tu chvíli prý květy nad slunce jsou jasné,
když rodí se hvězdy ledově krásné.
Jak stříbrní motýli k obloze spějí,
vítr zavane silně, stonky se chvějí.
I bouřící jezero shlíží tu krásu,
pak už jen nebe je plné jasu.

Přidat komentář
 Jméno
 E-mail
 Vzkaz