GalerieKnihovnaSkupina
 
Takže v této sekci se můžete dozvědět, jak si udělat takovou kroužkovou zbroj...ale musíte pro to mít pár předpokladů. Upozorňuji hned na začátek, v žádném případě ji nebudete mít hotovou za týden, možná ani za měsíc někteří možná ani za rok.

1.Trpělivost...
2.Vytrvalost...
3.Odhodlání...
4.Nějaký ty nástroje a materiál
5.Alespoň minimální manuální zručnost...

Stručně o vývoji kroužkových zbrojí
Nejstarší nálezy kroužkových zbrojí pochází ze skythských hrobů z pátého století př. n. l. Z toho usuzuji, že kroužkovou zbroj vynalezli kočovní Skythové. Kroužková zbroj, stejně jako devadesát procent všech zbrojí vůbec, tedy pochází ze střední Asie. Ovšem tato teorie je pouze jednou z mnoha, ačkoliv se jeví jako nejpravděpodobnější. Někteří odborníci, ze mě naprosto neznámých důvodů, přisuzují její vynalezení Keltům. Kroužkové zbroje se ale v keltských hrobech nachází až od třetího stol. př. n. l. a je docela možné, že při své migraci z Asie Keltové od Skythů kroužkové zbroje "odkoukali", jestliže s nimi přišli do styku. Máme také důkazy o použití kroužkových zbrojí v armádách řeckých starověkých států. V tomto období ale ještě kroužkovou zbroj tvořila pouze do pasu dlouhá vesta s nárameníky. Existují ovšem i jiné teorie. Na dobových vyobrazeních sarmatských a fénických bojovníků si můžeme povšimnout čehosi, co připomíná kroužkovou zbroj. V tom případě, že by sarmatští a féničtí vojáci opravdu tyto zbroje používali, jednalo by se o nejstarší zaznamenané použití kroužkové zbroje vůbec. S nejspornější teorií vystoupil Sir Richard Burton - tvrdí, že na jisté egyptské rytině má faraón na hlavě kroužkovou čapku. Kroužkové zbroje, poté co je převzali od Řeků, rozšířili Římané po celé Evropě a v té samé době už se tyto zbroje používaly po takřka celém východě. Ve dvanáctém a třináctém století přivezli kroužkové zbroje do Koreje expandující Mongolové a z této oblasti se rozšířili až do Japonska, kde se staly po nějakou dobu (konkrétně přelom 14. a 15. století) zbrojemi nejpoužívanějšími. V Číně zase používaly kroužkové zbroje (spolu s lamelovými) kavalérie severních čínských států... přečíst celou historii »

Materiály
Z hlediska matriálu lze kroužkové zbroje dělit do dvou skupin.
-Do první skupiny patří kroužkové zbroje vyráběné z podložek pod šrouby-konkrétně z "pérových podložek". Proč zrovna pérové? jednoduše- mají vhodný profil a navíc jsou již roštípnuté, takže je stačí jen spojovat. Prodávají se v železářství v mnoha velikostech (ideální je velikost 10 nebo 12) v zinkované i černé podobě (tento postup je méně náročný na čas, více však na sílu a převážně je finančně velice nákladný). Nepotřebujete žádnou přípravu, jen zajít si do železářství. Tento postup je preferován převážně u historických šermířů, protože mnohem více vydrží.
-Druhý levnější, pracnější, váhově snesitelnější a také mnohem hezčí způsob je výroba zbroje z vázacího drátu (lze také použít svářecí nebo měděný drát). Prodává se opět v železářství, dokonce za rozumnou cenu, takže zbroj vyjde na pár set korun (u mne konkrétně na cca 490,- i s kápí). Opět se prodávají různě silné dráty. Tady už záleží na trpělivost-čím tenčí drát zvolíte, tím menší musíte kroužky dělat aby zbroj nevypadala "řídce" a aby se neničila.
Poté co se sežene drát a rozmyslíte si průměr kroužků, musíte si sehnat něco, na co ten drát navíjet. Vhodné jsou dřevěné tyčky, které lze opět bez potíží sehnat (v případě lze použít i šrouby nebo třeba vařečku-v případě zoufalství). Mnoho lidí si dá tu práci a namotává drát ručně závit od závitu, ale pro ty, komu nejde až tak o pocit, jako o výsledný efekt je tu dobrý zlepšovák. Tato možnost potřebuje alespoň malé technické vybavení v podobě elektrické nebo akumulační vrtačky. Místo vrtáku nasadíte tyčku (v ní musí být díra, aby bylo drát kam uchytit) a pak už jen motáte. !!! Pozor-dělejte to na nejpomalejší otáčky jak to jen jde a v rukavicích !!! (jeden z mých kámošu si málem podřízl krk. Pak už zbývá jen pružiny naštípat, to nemusím vysvětlovat. Nejlepší je vždycky chvilku štípat, a pak chvíli plést. Je také možné pružinu roztáhnout, čímž se vyhnete nudnému zdlouhavému otevírání jednotlivých kroužků, ale z vlastní zkušenosti se tomu raději vyhněte, kroužky pak ztrácí foremnost.

Popis výroby svatováclavského vzoru
Přestože je tento způsob zdlouhavější, je také oblíbenější, pohodlnější, užívanější a především hezčí a víc vydrží. Často se mu říká svatováclavcký (tímto vzorem byla pletena údajná kroužková zbroj sv.Václava) nebo také čtyři v jednom (do každého kroužku jsou zapojeny čtyři další). Z hlediska účelu je tento vzor lepší hned z několika důvodů- lépe po něm kloužou rány, takže většina ran jen nevině lízne; svojí strukturou je mnohem pohodlnější, takže se kroužky nezařezávají do kůže; není nutné dělat více různých velikostí kroužků. Takto vypadají čtyři řady pletené svatováclavským vzorem.

1) Nejprve si z kroužků vytvořte kratší řetěz, jehož kroužky budou navzájem spojeny dvojitě, a pak jej rozprostřete podle nákresu, není to nutné, můžete to dělat klidně podle sebe.


2) Dále můžete pokračovat buď po jedné řadě tj. jednoduše střídáte jednotlivé nebo si můžete práci urychlit tím, že budete napojovat po dvou řadách. tento postup je trochu složitější na pochopení, ale hravě se dá zvládnout a především urychluje postup. Navléknete si na jeden zavřený kroužek na otevřený a ten pak zapojíte do předchozí řady. Takto postupujete i s ostatními. Nejlépe je takto dělat úzké dlouhé pruhy, a poté je vedle sebe pospojovat


3) Takto upleťte celý přední i zadní plát o délce, která by měla být o trochu větší než šířka ramen, protože vzor samotné zbroje by měl být v závěru jakoby natočen o 90°, aby se snadněji napojovali rukávy. Vzor lze plést rovnou takto. Začnete tím, že si nejprve navléknete nějaké větší množství kroužků na tlustý drát, nebo pletací jehlici, a pak spojujete sousedící kroužky, v dalších řadách jen měníte směr.


To je tak vše co je potřeba o tomto vzoru vědět, samotný tvar (střih) podrobněji rozepsaný naleznete níže.

Popis výroby křížového vzoru
Tento způsob pletení kroužkové zbroje je sice mnohem rychlejší, nic méně je nepohodlnější a především není tak hezký jako ten předchozí. Prvním krokem k pletení tohoto vzoru je udělat dlouhý řetěz, ve kterém se budou střídat malé (na obrázku oranžové) a velké kroužky (na obrázku bíle)-je třeba dělat dvě rozdílné velikosti, neni to nutné, ale doporučuji si dát tu práci.
1) Když si připravíte pořádně dlouhej řetěz, zformujte ho do esovitého tvaru, (jako hada, prostě cik-cak) jako vidíte na obrázku, a poté jeho větší kroužky z horní řady spojte s těmi dolními. (Spoj je na obrázku vyznačen přerušovaně)
2) Další možnost, jak plést tento vzor je, že si nejprve uděláte pár kratších řetězů, které navěsíte vedle sebe tak, aby bylo možno navzájem pospojovat sousední řetězy.

Tvar "střih"
Pak už k samotnému tvaru zbroje, jelikož nejsem historik, takže vám neřeknu, jak to má vypadat, ale pokud jde o zasvěcenost, tak se rozhodně koukněte na Wothanburg.

Závěr
Možná sem ten návod napsal blbě, ale víc mě nenapadlo. Kdo by měl dotazy, nebo poznámky (tímto se omlouvám všem, koho můj amatérský návod pohorši) rozhodně je nevbíjejte na okolí a pošlete je na mrganja@seznam.cz

Přidat komentář
 Jméno
 E-mail
 Vzkaz